Kunín – Suchdol n. O. – Kletné – Jestřábí – Fulnek – Lukavec – Dol. N. Dvůr – Požaha Atraktivní trasa je vedena po západním okraji řešeného území. Začíná ve Fulneku a je vedena po méně frekventovaných zpevněných komunikacích přes Požahu, Skřípov až do Jakubčovic. Poté pokračuje po lesní zpevněné komunikací příjemným údolím řeky Raduňky do Raduně a dále do Opavy. V části Horní Nový Dvůr navazuje na připravovanou trasu č. 6192, ve Skřipově navazuje na trasu č. 6190. Povrch cyklotrasy je asfalt a je vhodná pro všechny typy bicyklů.

3.00 km	Suchdol nad Odrou, (272.00 m.n.m.)
5.00 km	Kletné, (327.00 m.n.m.)
11.00 km	Fulnek, (258.00 m.n.m.)
17.00 km	Dolní Nový Dvůr
20.00 km	Požaha, (450.00 m.n.m.)
25.00 km	Skřipov
26.50 km	Mostky
28.50 km	Jakubčovice
30.50 km	Jakubčovice, Nad Raduňkou
36.50 km	Raduň
38.50 km	Opava, (250.00 m.n.m.)

Cykloturistické mapy:
KČT 1:100 000 č.13 Opavsko a Poodří
Shocart 1:60 000 č. Bruntálsko, Osoblažsko

Dolní Nový Dvůr – Fulnek – Suchdol n. O. Vede silnicí III.tř., místní a účelové komunikace. Povrch komunikace je asfalt a zpevněný povrch. Vhodné pro všechny typy bicyklů.

Obtížnost: střední
Značení: silniční
Komunikace: silnice III.tř., místní a účelové komunikace
Povrch: asfalt, zpevněný povrch
Vhodné pro všechny typy bicyklů

0.00 km	Suchdol nad Odrou, (272.00 m.n.m.)
4.00 km	Hladké Životice, (254.00 m.n.m.)
9.00 km	Fulnek, (258.00 m.n.m.)
14.50 km	Dolní Nový Dvůr

Cykloturistické mapy:
KČT 1:100 000 č. 13 Opavsko a Poodří
Shocart 1:60 000 č.148 Opavsko

Virtuální prohlídka

Muzeum se nachází v centru Suchdolu nad Odrou. Moravští bratři – protestanti a potomci farníků Jana Amose Komenského, kteří se na počátku 18. století ze Suchdola pod tlakem protireformace odstěhovali do německého Herrnhutu, odkud pak jako misionáři mířili do celého světa. V muzeu byla otevřena expozice o misii Moravských bratří. Muzeum se pyšní několika expozicemi. Všeobecné expozice popisují vývoj sídla od pravěku po současnost, významné rodáky, historii průmyslu a zemědělství, dolování stříbra, vývoj železniční dopravy, elektrifikaci, historii rychtářství a mnoho dalších lokálních pamětihodností a událostí. V muzeu se nacházejí rovněž specializované expozice – Československý Pony Express a unikátní expozice vojenské historie.

 

V místě Skalky - rozcestí zelená trasa č. 4828, která vede přes Čerťák - hostinec (1 km), U Čerťáku - rozcestí (1,5 km), Bludovice - BUS (3 km), Žilina u Nového Jičína - BUS (5,5 km), Libotín -rozcestí (8 km), Jedle - sedlo (9,5 km), Mořkov - ŽST (15 km) na Trojačku - hřeben (17,5 km).

0.00 km	Vodní nádrž Kletné,  Koupání v přírodě
9.00 km	Bernartice nad Odrou, (280.00 m.n.m.)
13.00 km	Starý Jičín, (295.00 m.n.m.)
16.00 km	Kojetín, (469.00 m.n.m.)

Název: fara čp. 164 a 389
Identifikátor: 8-1687
Obec: Suchdol nad Odrou
Lokalizace: parc.č.: 168/1, 168/2, st.
Statut památky: KP

Barokní stavba vybudovaná r. 1730 podle projektu vídeňského architekta J. L. Hildebrandta z roku 1730. Budova má symetricky uspořádanou šířkovou dispozici s devíti okenními osami. Kompoziční střed stavby tvoří tříosý patrový rizalit, k němuž se ze stran přimykají přízemní křídla s dvěma okenními a jednou vstupní osou. K nim přiléhají zahradní zídky s bránami s půlkruhovými štíty. Fasádu křídel a přízemí středního rizalitu člení pásová rustika, na rizalitu doplněná ještě lisénovými rámci. Obdélná okna jsou vložena v šambranách s lištou, úchyty a klenákem, stejné rámování mají i pravoúhlé portály s nadsvětlíky. Boční a dvorní fasády jsou členěny obdobně jako průčelí. Všechny plastické detaily (šambrány, portály, sokly) jsou provedeny v kameni. Objekt má strmou sedlovou zvalbenou střechou s pálenou krytinou. Uspořádání interiéru odpovídá odlišné funkční náplni pravé a levé části budovy - pravé křídlo sloužilo jako katolická škola s bytem učitele, v levém křídle a střední patrové části byly prostory využívané farou. Komunikační osy interiéru tvoří dvě chodby procházející po stranách středního rizalitu celou hloubkou stavby a ústící do dvora. Levá chodba spojuje prostory v křídle s prostora v rizalitu, je v ní i nástup na schodiště do patra. Všechny prostory jsou zaklenuty barokními klenbami - nejčastěji valenými a valenými s různými typy výsečí (styčnými, koutovými trojpaprsčitými). V hlavním sále v patře rizalitu je necková klenba se štukovým zrcadlem. V budově se dochovalo množství cenných původních detailů - barokní mříže, okna, okenice a některé dveřní výplně včetně kování.

Evangelický kostel - vybudován v letech 1852-58 za seniora Szepessyho podle návrhu Vídeňského architekta Förstera v arkádovém slohu. Interiér zachován a vybaven inventářem v původním slohu: oltář, kazatelna, varhany, křtitelnice apod., ve věži je prostřední ze tří zvonů. Původně české obyvatelstvo se poněmčilo zvláště v 18. století, když na místo protestantů odcházejících do Ochranova v Sasku přicházelo nové obyvatelstvo ze Slezska. V roce 1781 po vydání tolerančního patentu se k evangelické víře přihlásily dvě třetiny obyvatelstva a byl zde založen evangelický sbor. Své bohoslužby konali od roku 1782. V roce 1791 si postavili kostel, který byl v letech 1852-1858 přestavěn. Zřídili si také samostatnou školu, která ovšem později splynula se školou katolickou.

Pozdně renesanční budova z let 1605-1614, jednolodní, s barokně tvarovanou výtvarně působivou bání věže (zdvojená makovice). Vysoce působivá dominanta obce. V ose západního průčelí stojí pětipodlažní hranolová, v posledním patře oktogonální věžs cibulovou bání a dvojitou lucernou, přistavěná v roce 1614. V přízemí věže je lomený neprofilovaný portál, ústící do podvěží s křížovou klenbou s hřebínky.Loď je čtyřosá, její boční fasády rytmizují štíhlé neodstupněné opěrné pilíře. V plochách mezi nimi jsou okna s půlkruhovými záklenky, ve druhém poli na epištolní straně je boční vchod se zazděným zádveřím.Presbyterium kostela má téměř stejné rozměry jako loď, není odstupněno ani výškově ani šířkově. K epištolní straně presbyteria přiléhá menší podélná sakristie s oratoří v patře se zaoblenou východní zdí, tvarově korespondující se závěrem kněžiště. Kostel má strmou sedlovou střechu krytou šindelem, v hřebeni nad presbyteriem je sanktusník. Interiér kostela je zaklenut valenou klenbou s výsečemi, hrany výsečí jsou doplněny štukovými žebry, vyrůstajícími z úseků kladí nesených pilastry. Prostor presbyteria je od lodi jen náznakově oddělen širokou arkádou vítězného oblouku. V západní části lodi je kruchta s dřevěnou poprsní, nesená dvojicí litinových sloupků, vestavěná do interiéru při úpravách kostela v 2. polovině 19. století. Na epištolní straně lodi je renesanční pravoúhlý portál zdobený reliéfními rosetami, ve cviklech nad půlkruhovou archivoltou portálu jsou znaky patronů kostela v době jeho stavby - znak Baltazara Certyše z Kynšperka a jeho ženy Kateřiny. Veřejná sbírkaVeřejná sbírka na opravu fasády věže kostela Nejsvětější Trojice v Suchdole nad Odrou byla zahájena dne 28. 10. 2004. Termín ukončení veřejné sbírky je 15. 9. 2007. Veřejnou sbírku vyhlásila Obec Suchdol nad Odrou na základě usnesení zastupitelstva obce č. 14.2 m) ze dne 13. 9. 2004.