Obec žádala roku 1803 o povolení stavby větřáku pro Matese Bergera, ale nevíme, s jakým výsledkem. Téhož roku povolila fulnecká vrchnost stavbu větřáku o jednom složení bývalému Kletenskému fojtu, Andresu Johnovi (č.p. 5) pro jeho syna za určitých podmínek, ale se zákazem mletí, když okolní vodní mlýny budou mít dost vody. Mlynář ještě téhož roku zákaz porušil.
Větřák byl postaven na pozemku gruntu č.p. 1, matese Dresslera, ale po smrti Andrese Johna, (který roku 1806 zemřel společně s více jak 50 obyvateli Kletného na tyf, zavlečený ruskými a rakouskými vojáky po bitvě u Slavkova do okolí Fulnecka).
Obec roku 1810 prodala větřák s vědomím jeho dědiců za 600 zlatých Andresovu synovi davidu Johnovi 2.
Z kupní sumy byly vyplaceny dědičné podíly čtyřem Davidovým sourozencům po 120 zlatých. Avšak jednomu z nich měl David ročně dávat na výživu 4 měřice rži, Dresslerovi ročně 1 zlatý nájmu z pozemku a přednost při mletí.
U mlýna byl postaven domek mezi léty 1828 - 1834.
Roku 1839 prodal David John větřák svému synovi Davidu Johnovi 2. Ten měl ročně odvádět vrchnosti 3 zlaté. A měl právo bydlet na usedlosti č.p. 57. 
Po smrti Davida Johna 2 přechází usedlost do nájmu Schenkových bez zmínky o mlýně.

Dřevěný větrný mlýn v Kletném byl v roce 1875 v živnostenském provozu (Bericht). Větřák stál blízko východního okraje obce, ve vzdálenosti 318 m od místní kaple, azimut 100 stupňů, na parcele vedle katastru č.p.1103.
Je zakreslen na katastrální mapě obce z roku 1833, dále pak na mapách z roku 1880 a z roku 1938, kdy již nestál.
Mlýn pravděpodobně zanikl roku 1890 - 1900.

Literatura:

VĚTRNÉ MLÝNY V POODŘÍ
Vydal: REGION POODŘÍ
č.p. 1 - zámek, 742 54 Bartošovice
Obálka a grafická úprava: Kateřina Šobichová
Redakce: Oldřich Usvald, Ivan Bartoš, René Velčovský a Veronika Velčovská